O hraběti Braidovi

Jeho adoptivní otec měl tehdy mimo Račic ještě dvě další panství v rakouské části Slezska, kam každoročně dojížděl na inspekci. Při jedné z takových cest v roce 1733 ve Slezsku onemocněl a zemřel. Jeho mrtvola byla převezena na Moravu, aby byla ve Znojmě u dominikánů uložena do rodinné hrobky Braidů. Ostatky byly vezeny přes Olomouc nejdříve do Drnovic, kde byly několik dnů vystaveny v místním kostele, a kde také byly konány obvyklé pohřební obřady. Poté byla rakev s mrtvým hrabětem odvezena do Znojma a zde pohřbena. Po celou dobu převozu tělesných ostatků Karla Antonína z Olomouce sledoval jeho nevlastní syn rakev až do Drnovic, a také se účastnil pohřebních slavností. Zde se také setkal s hrabaty Magnis, kteří se mezitím jako nejbližší příbuzní zesnulého ujali správy račického panství. Po ukončení smutečních obřadů zavedla hrabata Magnis Antonína Pavla Braidu do krčmy u státní silnice, a tam jej přemluvila k tomu, aby se za několik tisíc zlatých odstupného, trvalý byt, stravu a veškerou obsluhu vzdal nároků na Račice. A bídou těžce zkoušený hoch nakonec za mihotajícího se svitu svíček a pod vlivem dobrého vína, kterým ho hrabata Magnis hojně častovala, uvedenou smlouvu podepsal. Záhy však svého činu začal litovat.

Pages: 1 2 3 4 5 6 7

Mohlo by se vám líbit...