O Janu Mundym

„V roce 1830 se stal novým majitelem račického panství baron Jan Mundy. V jeho osobě se dostal račický velkostatek do rukou člověka, který hospodářství velmi dobře rozuměl. Byl novodobým podnikatelem a ekonomem. Miloval koně, pěstoval v hojné míře ovce a dobytek. K jejich výživě ovšem potřeboval také odpovídající množství vhodné potravy, ale té bylo v uvedené době na račickém panství poskrovnu. Čeho tu však byl nadbytek, byly rybníky a mokřiska, táhnoucí se od Valchy až k dnes již neexistujícímu mlýnu na okraji vesnice. Uvedený nedostatek v chovu ovcí se rozhodl baron Mundy vyřešit postupným vysoušením mokřin podél potoka a jejich přeměnou v pastviny. Tím ovšem porušil vodní právo račického mlynáře. Záhy začali pociťovat nedostatek vody ve svých klepáčích i další provozovatelé bílého řemesla na říčce Rakovci. A proto není divu, že ve vleklém sporu, který Gottwald započal, se plně postavili na stranu svého kolegy. Spor se přenesl až k soudnímu tribunálu do Brna. A protože Mundy neměl naději na výhru, snažil se od mlynáře, který se mezitím ocitl ve finančních těžkostech, mlýn i s vodním právem odkoupit. Gottwald zpočátku statečně odolával Mundyho lákavým nabídkám a nechtěl se za žádnou cenu svých právoplatných, po předcích zděděných, práv vzdát. Bránila mu v tom nejen mlynářská čest, ale především vědomí, že by tím zasadil citelnou ránu veškerému bílému řemeslu na říčce Rakovci. Nakonec však Mundy svého přece jen dosáhl. Když soud rozhodl při ve prospěch račického mlynáře, pozval jej Mundy na zámek, kde pro něj „na usmířenou“ uspořádal malou hostinu. Ta ovšem byla pouze prostředkem k uskutečnění jeho pravých záměrů. Během hostiny Gottwalda opil a k prodeji mlýna přemluvil. Za to byl Tomáš kolegy prohlášen za zrádce a od této chvíle se s ním již nikdo více nestýkal.“

Pages: 1 2 3 4 5 6 7 8

Mohlo by se vám líbit...