POSLEDNÍ PÁN Z BOSKOVIC

Hovořili o všeličems, o politice, o zemských záležitostech a o všelikých jiných věcech, a tak jim ušel čas až do oběda. Že byl skvělý a bohatý, lze si mysliti. Znalť pan Šembera pátera kvardiána, jenž si potrpěl na dobré jídlo a pití. A hostitel neopomněl pilně svému hosti dolévati.

Po obědě usadili se oba opět u krbu v páně Šemberově komnatě, a když byl domácí pán nalil ještě knězi již dost vínem rozjařenému, optal se ho: „Nuže, milý příteli kvardiáne, přinesl jsi ony důležité listiny, o něž jsem tě žádal?“

„Ovšem, ovšem, tu jsou“, pravil kvardián a vyňal z pouzdra zažloutlé listiny, popsané pergameny, pečetěmi pánů z Boskovic opatřené.

Pan Šembera, jehož zraky vzplanuly, rychle po nich sáhl třesoucí se rukou a položil je vedle sebe na stolek. Doložil: „Prohlédneme to a pak si o tom povíme.“

Kvardián podíval se vážné na pana Šemberu, ale ten místo aby se dal do čtení listin, rychle nalil prázdný pohár kvardiánův a pobízel: „Ale, ale — pij přec, pane!“

„Tys věru přelaskav! Vždyť jsem pil již mnoho“, smál se kvardián, ale vzal pohár a nahnul si notně.

Pan Šembera pozoroval každé hnutí svého hostě, a když páter kvardián vínem již poněkud přemožen upadal v dřímotu, jal se listiny prohlížeti. V zimničním jakémsi spěchu odkládal listinu za listinou, až našel, kterou hledal, onu neblahou závěť. Držel ji v ruce a četl pozorně. A když ji pročetl, podíval se na spícího naproti sobě kvardiána. Nahnul se ke krbu.

Pages: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Mohlo by se vám líbit...